STOLETÍ ČESKÉHO GYMNÁZIA V ČESKÉM TĚŠÍNĚ

Část pátá: LÉTA NADĚJE A ZKLAMÁNÍ

Na počátku 60. let došlo v našem školství opět k dalším změnám. Dne 23. dubna 1960 bylo přijato vládní usnesení o bezplatném poskytování učebnic a školních potřeb pro žáky, ale praxe, jak se ukázalo v následujících letech, byla jiná, neboť jich bylo na našem socialistickém trhu nedostatek.

Chystala se však další změna. Již od roku 1959 byly pokusně zaváděny tzv. dvanáctileté školy a dne 15. prosince 1960 schválilo Národní shromáždění nový školský zákon o soustavě výchovy a vzdělávání, kdy s účinností od 1. září 1961 došlo k rozdělení původní jedenáctiletky na základní devítiletou školu (ZDŠ) pro 1. až 9. třídu a výběrovou tříletou střední všeobecně vzdělávací školu (SVVŠ) ukončenou maturitní zkouškou. Jedenáctiletky tedy vydržely pouhých sedm let. Ve srovnání se zaváděním jedenáctiletek v roce 1953 probíhala tato reforma daleko volnějším tempem. V našem prostředí zůstaly obě školy nadále pod jednou správou. Celkem se jednalo o 15 tříd ZDŠ a 5 tříd SVVŠ, celkem 660 žáků. K oddělení obou škol (ZDŠ a SVVŠ) došlo 1. října 1963, ředitelem SVVŠ zůstal RNDr. Bedřich Hustý, dosavadní zástupkyně Anna Kotmelová se stala ředitelkou ZDŠ. Od 1. ledna 1964 pak došlo k rozdělení inventáře, přičemž správa budovy, provozní zaměstnanci a zaměstnanci školní kuchyně přešli pod správu ZDŠ, resp. jejího zřizovatele Městského národního výboru v Českém Těšíně. Zřizovatelem SVVŠ se stal Krajský národní výbor, který však odmítl správu budovy převzít z důvodu většího počtu žáků na ZDŠ. Po tomto dělení zůstalo na SVVŠ pouze 8 kmenových učitelů včetně ředitele a 5 tříd o celkovém počtu 154 studentů. Jejich počet však v následujících letech rostl. V rámci různých typů středních škol, mj. i SVVŠ, mělo docházet k jejich sbližování a k propojování výuky s praxí. Zákon sice uváděl, že jedním z hlavních cílů střední všeobecně vzdělávací školy má být příprava ke studiu na vysoké škole, SVVŠ však měla poskytnout i základy odborného vzdělání. Brzy se však ukázalo, že tato koncepce je příliš náročná a od roku 1964 se začal snižovat počet hodin věnovaných výrobní praxi. Došlo tedy i k úpravě předmětu Základy výroby. Teorii a praxi vykonávali studenti v Autoopravně Tatra v Českém Těšíně, v místní opravně elektromotorů, v českotěšínské mlékárně, komunálním zahradnictví, později na školním statku střední zemědělské školy a nakrátko v elektrotechnických dílnách Třineckých železáren. Nejdelší a nejkvalitnější spolupráce byla s Autoopravnou Tatra, která se od roku 1963 stala patronátním závodem školy. Pak si tuto funkci na krátký čas vzal na starost technický odbor Třineckých železáren, a to od školního roku 1966/1967. Tuto úlohu však plnil omezeně. Od 1. října téhož roku převzal správu budovy školy krajský národní výbor, o rok později i technicko ekonomický personál, ale školní jídelna nadále zůstávala v rukou Městského národního výboru v Českém Těšíně. Původně byly jednotlivé třídy SVVŠ podle zaměření děleny na základní, matematicko-fyzikální a chemicko-biologické, od školního roku 1965/1966 pak byly změněny na humanitní a přírodovědné. Toto dělení pak platilo pro nově vzniklá čtyřletá gymnázia.

V 60. letech se rovněž dařilo, v některých případech s velkými obtížemi, řešit alespoň částečně technicko ekonomické zabezpečení a vybavení školy. Na jaře 1963 došlo k dostavbě skleníku a biologické pracovny, v následujícím roce bylo zavedeno teplovodní ústřední vytápění školní družiny a ředitelského bytu, ve školním roce 1965/1966 byla zřízena jazyková učebna a fyzikální laboratoř, ve školním roce 1966/1967 byl proveden nátěr střechy a došlo k výměně okapů, došlo k rekonstrukci kotelny a k výměně okenních tabulí. Sborovna byla oddělena od ZDŠ, ředitelna přenesena do části prostoru bývalého ředitelského bytu a následně v roce 1970 vznikla chemická laboratoř. Zvýšilo se vybavení audiovizuálními pomůckami, zlepšila se i dostupnost učebnic. Postupně vznikaly učitelské kabinety. Paradoxně ale ve třídách nadále neexistovala umyvadla s tekoucí vodou.

Škola rovněž žila bohatým kulturním a sportovním životem. Už od konce 50. let zde zásluhou profesora Havláska fungoval divadelní kroužek, následně vzniklo Divadélko hudby a poesie, ve školním roce 1962/1963 byly založeny hudební skupina Mars a estrádní soubor Štěňata. Vyvrcholením jejich činnosti je školní rok 1963/1964, kdy Divadélko hudby a poesie a skupina Mars postoupily na krajskou přehlídku v Olomouci. Ve stejném roce došlo k vydávání studentského časopisu Kaktus a činnost zahájil nový školní orchestr.

Od druhé poloviny 60. let bylo možno zaznamenat určité politické uvolnění. V dějepise se začala přehodnocovat 2. světová válka, Slovenské národní povstání a první léta „budování socialismu“, tedy počátek 50. let. Zvýšil se počet volitelných předmětů. Začaly se organizovat exkurze na výstavy a veletrhy v Brně, Olomouci a Ostravě. Uskutečnily se dva zájezdy do Maďarska. Zcela nově se realizovaly návštěvy vysokých škol, zejména Pedagogické fakulty v Ostravě, Vysoké školy báňské, Vysoké školy dopravní v Žilině a univerzit v Brně a Olomouci. Zvýšil se počet návštěv divadelních představení, a to nejen českotěšínských, nově pak filmových představení, ve školním roce 1966/1967 vznikl na škole Klub přátel filmového umění. Větší míru osobní aktivity projevovali sami studenti. Z jejich podnětu byl ve školním roce 1964/1965 založen Club mladých při domě pionýrů a mládeže a poprvé se v roce 1965 konal ve městě studentský majáles. V oblasti tělesné výchovy a sportu se začaly vedle doposud tradičních kolektivních sportů a nácviků spartakiád více preferovat sporty individuální, zvláště lehká atletika, tenis a stolní tenis.

V roce 1967 došlo k personálním změnám ve vedení školy, kdy od 1. září odešel po 21 letech do důchodu dosavadní ředitel RNDr. Bedřich Hustý a na jeho místo nastoupil prof. Jiří Karas, který doposud působil jako ředitel na SVVŠ v Karviné. V této době byl ustálen počet tříd na 9 s celkovým počtem 264 studentů. Na škole působilo 17 pedagogů včetně ředitele. Ve stejném roce byl zahájen pokus s tzv. týmovým vedením. Pro úsek jazyků byl jmenován prof. Havlásek, pro oblast přírodních věd prof. Urban a pro společenské předměty ředitel Karas. Tento pokus byl řízen ministerstvem, ale po velmi krátké době se neosvědčil. Velmi nepříjemnou situaci způsobilo naší škole vedení Třineckých železáren se svou iniciativou přenést SVVŠ z Jablunkova do Třince. To se mu po osobní intervenci na ministerstvu školství v srpnu 1968 podařilo. Od nového školního roku byly zřízeny dva první ročníky čtyřletého gymnázia v Třinci, ročníky SVVŠ setrvaly v Jablunkově až do roku 1970. Tato skutečnost znamenala pro naši školu zúžení obvodu možných uchazečů o studium. Navíc v této době dávali rodiče obecně přednost umístit své děti na střední odbornou školu. Nezájem o všeobecné vzdělání se pak projevil poklesem studijní úrovně nově přijatých žáků.

Na počátku roku 1968 v souvislosti s celkovým politickým a společenským uvolněním se začalo uvažovat o obnově osmiletých gymnázií, ale nakonec zvítězila myšlenka otevřít gymnázia čtyřletého typu. Ve školním roce 1968/1969 se naší škole podařilo stávající počet 9 tříd udržet a otevřít dvě třídy SVVŠ a 1 třídu čtyřletého gymnázia. Název školy se změnil na Gymnasium v Českém Těšíně, ale změnila se i skladba studentů, přibylo děvčat a těch, kteří dále nechtěli pokračovat ve studiu na vysoké škole. Stačilo jim absolvovat následující nástavbu nebo nastoupili přímo do zaměstnání. To se samozřejmě odrazilo v jejich studiu a např. i nezájmem o soutěže a olympiády.

Celý tento školní rok byl v celé společnosti poznamenán kritikou dosavadního vývoje země od února 1948. Také na studenty silně tato atmosféra zapůsobila, zvláště v souvislosti s politickým uvolněním v době Pražského jara, ale i s následnou srpnovou okupací a se sebeupálením Jana Palacha. Během roku 1968 došlo k rozpadu Československého svazu mládeže, které na naší škole nahradily třídní samosprávy. Do nově vzniklé Unie středoškoláků a učňů (USU) zastřešené Federální radou dětských a mládežnických organizací vstoupilo asi 80 studentů školy. Vše se však změnilo nástupem Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka KSČ v dubnu 1969. Nový politický kurs, zvaný normalizace nebo konsolidace, se projevil již koncem následujícího školního roku. Nakonec v srpnu 1969 došlo ke změně na postu ministra školství, kdy proreformního Vilibalda Bezdíčka (pozdějšího signatáře Charty 77) vystřídal konzervativní Jaromír Hrbek. Tehdy stranické orgány na úrovni měst a okresů ustavily komise, které začaly s prověrkou nejdříve vedoucích pracovníků ve školství a později všech učitelů ve službě. V souvislosti s těmito čistkami bylo nuceno ze školství odejít cca 20 % pedagogů. Naštěstí ke kádrovým změnám na naší škole nedošlo, ale tato doba výrazně poznamenala přípravu oslav 50. výročí jejího založení. Nastalo nové a v mnoha případech i smutné období, poznamenané normalizační „šedí“. Naštěstí se i v této době našlo dostatek nadšených učitelů a studentů, kteří dokázali pro rozkvět své školy udělat maximum.

(Pokračování příště)

 

Mgr. Václav Labaj

Zdroje:

1) Jubilejní sborník. Sdružení rodičů a přátel školy při gymnasiu s výborem pro oslavy gymnasia v Českém Těšíně, Český Těšín 1971

2) Kronika školy 1953–1967

3) Kronika školy 1967 – 1994

4) Fotoarchiv školy

5) Sborník k padesátému výročí gymnázia v Třinci, ředitelství gymnázia Třinec 2003

6) https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_v%C5%A1eobecn%C4%9B_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%
C3%AD_%C5%A1kola

7) https://cs.wikipedia.org/wiki/Vilibald_Bezd%C3%AD%C4%8Dek

8) https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarom%C3%ADr_Hrbek

Fotogalerie

1) RNDr. Bedřich Hustý, ředitel gymnasia, JSŠ a SVVŠ v letech 1946 - 1967 2) Práce na školním pozemku - duben 1961 3) Chmelová brigáda v roce 1961 4) Jiráskova Lucerna v podání školního souboru Divadélko hudby a poezie v roce 1963 5) Taneční v roce 1965 STOLETÍ ČESKÉHO GYMNÁZIA V ČESKÉM TĚŠÍNĚ 7) První absolventi čtyřletého gymnázia 1968 - 1972

Zpět na aktuality