Století českého gymnázia v Českém Těšíně

Druhá část osmidílného seriálu Století českého gymnázia v Českém Těšíně

Století českého gymnázia v Českém Těšíně 

 

Část druhá: POD VLASTNÍ KROV 

 

     Matice osvěty lidové, i když dostávala určité státní dotace na provoz svých škol, nemohla z finančních důvodů gymnázium udržet, neboť náklady byly příliš vysoké. Z toho důvodu podalo vlednu 1923 její ústředí žádost tehdejšímu ministerstvu školní a národní osvěty o postátnění školy. K tomuto cíli byly využity i osobní návštěvy tehdejších vládních činitelů v Českém Těšíně, ať už to byl sám ministr školství a národní osvěty Rudolf Bechyně, který do města zavítal vdubnu, nebo ministr zahraničí dr. Edvard Beneš v červnu téhož roku. Díky podpoře ministra financí ing. Bohdana Bečky, který do úřadu nastoupil po atentátu na svého předchůdce Aloise Rašína, rozhodla tehdejší první vláda Antonína Švehly v červenci 1923 převzít českotěšínské gymnázium do státní správy, a tak od 1. září téhož roku vzniká Státní reformní gymnasium v Českém Těšíně.

  

První absolventi naší školy

 

     Toto datum se stalo v dějinách školy datem přelomovým, protože gymnázium jako státní instituce mělo daleko větší šanci získat vlastní budovu. Než k tomu však došlo, uplynulo dlouhých 12 let a situace s organizací výuky se rok od roku zhoršovala. Již na začátku školního roku 1923/1924 dosáhl počet studentů čísla 407 a počet tříd vzrostl na deset. Prozatímní řešení se našlo díky vstřícnosti tehdejšího ředitelství Státních lesů a statků ve Frýdku, které škole pronajalo přízemí sousední budovy č. 10 v Masarykových sadech. Adaptací tak bylo získáno 5 učeben, šatna, přírodopisný kabinet a byt pro školníka. Profesorský sbor se rozrostl na 14 členů a prozatímní ředitel školy Konstantin Petřík byl 22. února 1924 jmenován ředitelem definitivním s platností od 31. prosince téhož roku. Mezitím on sám složil 11. října 1923 úřad vládního komisaře města a stal se prvním náměstkem starosty Českého Těšína. Tento školní rok přinesl i určitou naději ve věci nové školní budovy, kdy 9. května 1924 bylo provedeno komisionální ohledání možného stavebního místa na Kontešinci v blízkosti objektů sloužících československé armádě. Tato naděje však brzy zhasla.

 

 Bývalá prádelna na dvoře domu č. 8, přestavěná na počátku 30. let v učebnu

 

       V dalším školním roce 1924/1925 se počet studentů zvýšil na 462 a bylo otevřeno rovněž 13 tříd. Poválečná bytová nouze ve městě však nadále přetrvávala, a tak byla realizace stavby nové školní budovy odsunuta na neurčito. Vysoký počet studentů a nedostatek učitelských sil si vyžádaly zavedení směnného provozu výuky, přičemž se vyučovací hodiny zkrátily na 35 až 40 minut. Tato situace trvala až do 1. února 1925, kdy po dlouhém jednání propůjčilo městské zastupitelstvo 3 učebny v německé dívčí škole, a to ve dvou budovách: v objektu č. 19 v Masarykových sadech (v současné době administrativní a správní zázemí Muzea Těšínska) a v přízemí budovy okresního soudu v Hasnerově ulici (dnes ulici Sokola Tůmy v objektu nynější ZUŠ Pavla Kalety). Paradoxně se v této době otvíraly nové budovy českých, německých a polských obecných a měšťanských škol. Stejně neutěšené poměry na gymnáziu trvaly i v následujících letech, takže pro nedostatek místa bylo nutno omezovat stále rostoucí příliv nových studentů. Situaci neřešily ani návštěvy vlivných politiků, např. Gustava Habrmana 28. října 1924, který působil ve funkci ministra sociální péče, nebo dr. Karla Kramáře, který školu navštívil 28. září 1925 a v té době byl poslancem Národního shromáždění.  

 

      I přes nepříznivou situaci škola vyvíjela nemalé aktivity, a to i v oblasti veřejného života.  Za vedení podpůrného spolku uspořádala ve dnech 13. – 16. května 1926 svůj první Majáles, který byl zahájen divadelním představením Jiráskovy veselohry Kolébka, 15. května v podvečer se uskutečnil lampionový průvod od Střelnice do Hrabiny, kde pak proběhla benátská noc s ohňostrojem. V poslední den oslav se konal promenádní koncert v Masarykových sadech a odpoledne alegorický průvod městem. Majálesu se účastnilo 15 středních škol moravsko-slezského kraje. V následujícím roce se 29. května uskutečnily středoškolské hry a závody, které každoročně pořádal odbor pro tělesnou výchovu na středních školách a jehož organizátorem se tentokrát stalo právě českotěšínské gymnázium. Studenti se tak zúčastnili tělocvičné akademie na Střelnici, lehkoatletických závodů a společného vystoupení na sokolském cvičišti. 

Průvod k slavnosti kladení základního kamene (křížek označuje ministra školství a národní osvěty dr. Ivana Dérera).
 
        Gymnázium se zároveň snažilo maximálně vyjít vstříc studentům dojíždějícím z větších vzdáleností, a tak tehdejší Spolek pro podporování nemajetných studujících, který při škole působil, otevřel 1. února 1928 internát, a to v prostorách dvou třípokojových bytů v Kostelní ulici č. 14. Ubytování tak získalo 24 studentů.  

 

       Doposud nepříznivá situace ohledně výstavby nové školní budovy se na konci 20. let začala měnit. Dne 30. ledna 1928 zavítal do města ministerský rada Rudolf Neuhöfer jako zástupce ministerstva školství a národní osvěty, aby se přesvědčil o vhodnosti pozemku pro novostavbu gymnázia v nové části města Rozvoj u frýdecké silnice. Doposud se totiž uvažovalo o stavbě školy v jeho centru, popř. v bezprostřední blízkosti. Pozemek na Rozvoji tehdy náležel Státním lesům a statkům ve Frýdku, které však v souvislosti s nově vznikající městskou částí přestaly počítat s jeho zemědělským využitím. Navíc jejich nový ředitel Jindřich Důras měl k plánované výstavbě školy velmi kladný postoj. Tehdy se situace s výukou na gymnáziu stala již kritickou, když počet jeho studentů vzrostl natolik, že byla na dvoře domu č. 8 v objektu bývalé prádelny vytvořena další učebna. 

Poklep ministra školství a národní osvěty dr. Ivana Dérera; vpravo: ředitel školy Konstantin Petřík

 

       Události kolem výstavby nové školní budovy se daly do pohybu v roce 1931. Dne 15. září vypsal Zemský úřad v Brně soutěž na zemní, zednické, železobetonové a kamenické práce s termínem do 7. října a na základě jejího vyhodnocení ze dne 11. dubna 1932 získala zakázku firma Václav Nekvasil, konkrétně jeho pobočka v Českém Těšíně, a tesařské práce byly přiděleny firmě Josef Conk z Kroměříže. Tato činnost odpovědných úřadů podnítila učitelský sbor a studenty uspořádat druhý Majáles na oslavu desátého výročí založení gymnázia. Oslavy za součinnosti místních českých spolků začaly hudební a pěveckou akademií a vyvrcholily 4. června 1931 mohutným alegorickým průvodem a vlastní slavností v zahradě objektu Střelnice.  

Výbor rodičovského sdružení ve školním roce 1933/1934

 

      Jestliže hledání vhodného místa pro stavbu školy trvalo poměrně dlouho, příprava stavebních návrhů postupovala naopak velmi rychle. K užší soutěži na jejich vypracování byli 25. října 1925 vyzváni architekti Karel Valoušek z Českého Těšína a Karel Paclt z Prahy. Ministerstvo veřejných prací však dalo přednost mladému pražskému architektovi Jaroslavu Fragnerovi, tehdejšímu členu Puristické čtyřky a Devětsilu, který v létě 1930 odevzdal detailně vypracované plány stavby školy ve funkcionalistickém stylu, a to i včetně rozpočtu.    

Výstavba nové školní budovy

 

        Stavební práce na školní budově byly započaty ihned a v neděli 26. června 1932 se pak konala slavnost položení základního kamene za účasti zástupců místních korporací, středoškolských studentů a žáků českých obecných a měšťanských škol a široké veřejnostiVzácným hostem této události byl tehdejší ministr školství a národní osvěty dr. Ivan DérerSamotná slavnost byla započata koncertem Lazecké filharmonie, poté pokračovala průvodem z Masarykových sadů na místo novostavby, kde zazněly fanfáry ze Smetanovy Libuše a následovaly projevy ministra školství a národní osvěty, ředitele gymnázia, starosty města a dalších osobností našeho regionu. Událost pak byla zakončena poklepem na základní kámen a československou hymnou. 

O přestávce výlet k řece Olši, která za zahradou u školy tvoří hranici s Polskem. 

 

      Samotný průběh stavby však v následujícím období probíhal velmi pozvolna, a to z důvodů nedostatečných příspěvků ze státních financí. Navíc městská rada podle nájemní smlouvy uplatnila a prosadila svůj nárok na vyklizení pronajatých místností ve svých domech, tj. v německé dívčí škole v Masarykových sadech a v Hasnerově ulici, a to do 1. června 1933, neboť prostory potřebovala pro své vlastní školy. Složitou situací se pak zabývala 9. října 1932 komise zřízená z rozhodnutí ministra školství a národní osvěty. Protože do poloviny března 1933 se nic nezměnilo, vyslalo rodičovské sdružení do Prahy deputaci, aby se na rozhodujících místech domáhala urychlení a dokončení prací, ale bez výsledku. Teprve druhá intervence, tentokrát v dubnu 1934 a osobně u ministra veřejných prací Ludwiga Czecha, přinesla výsledky a od počátku následujícího měsíce se stavební práce urychlily. Rovněž vztahy mezi vedením města a školy se uvolnily a městská rada upustila od radikálních výpovědí škole z prostor patřících městu. S Podpůrným spolkem a profesorským sborem pak rodičovské sdružení uspořádalo 22. listopadu 1934, v předvečer 50. narozenin ředitele Konstantina Petříka, slavnostní večer na jeho počest. Dostalo se mu velkého daru k jeho životnímu jubileu – vlastní krov školy, jehož rozvoj a zabezpečení si jubilant vytkl za životní úkol 

 

(Pokračování příště)  

                                                                                             Mgr. Václav Labaj 

 

Zdroje:  

1) Pod vlastní krov! Památník k otevření vlastní budovy státního československého reálného gymnasia v Českém   

    Těšíně. Vlastní náklad, Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1935 

2) Jubilejní sborník. Sdružení rodičů a přátel školy při gymnasiu s výborem pro oslavy gymnasia v Českém  

    Těšíně, Český Těšín 1971 

3) Sborník k 90. výročí založení Gymnázia v Českém Těšíně 1921 – 2011. Český Těšín: Finidr 2011 
4) První výroční zpráva Státního reformního reálného gymnasia v Českém Těšíně za školní rok 1923-1924, Vlastní náklad, Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1924  
5) II. výroční zpráva Státního reformního reálného gymnasia v Českém Těšíně za školní rok 1924-1925, Vlastní náklad,  Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1925 
6) III. výroční zpráva Státního reformního reálného gymnasia v Českém Těšíně za školní rok 1925-1926, Vlastní náklad,  Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1926 
7) IV. výroční zpráva Státního reformního reálného gymnasia v Českém Těšíně za školní rok 1926-1927, Vlastní náklad,  Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1927 
8) V. výroční zpráva Státního reformního reálného gymnasia v Českém Těšíně za školní rok 1927-1928, Vlastní náklad,  Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1928 
9) VIII. výroční zpráva Státního reformního reálného gymnasia v Českém Těšíně za školní rok 1930-1931, Vlastní náklad,  Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1931 
10) IX. výroční zpráva Státního reformního reálného gymnasia v Českém Těšíně za školní rok 1931-1932, Vlastní náklad,  Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1932 
11) X. výroční zpráva Státního reformního reálného gymnasia v Českém Těšíně za školní rok 1932-1933, Vlastní náklad, Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1933 
12) XI. výroční zpráva Státního reformního reálného gymnasia v Českém Těšíně za školní rok 1933-1934, Vlastní náklad, Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1934 

  
 

 

 
 

 
 

 

Zpět na aktuality