• Facebook
  • Youtube
  • Instagram
  • Bakaláři
  • Moodle
  • Strava.cz
  • ISIC
  • MS Office
  • Robotel teacher
  • Robotel student
  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • Français

Století českého gymnázia v Českém Těšíně

Část šestá: ČASY BEZČASÍ

      Takto by se dalo nazvat období 70. let. Normalizace udeřila do všech oblastí našeho života, tedy i do školství. Stranické orgány na úrovni měst a okresů podle nařízení nového ministra školství Jaromíra Hrbka zřídily prověrkové komise. Na naší škole působila ve složení z tehdejších ředitelů obou gymnázií („českého“ a „polského“) a zástupce Městského výboru KSČ. Naštěstí se ke kádrovým čistkám nesnížila. Problémy se však vyskytly jinde. Školu trápil nedostatek učitelů cizích jazyků, estetické předměty vyučovali učitelé ze ZDŠ. Obecně poklesl zájem o gymnaziální studium, do sféry zájmu se dostávaly jiné typy středních škol: „ekonomky“, „zemědělky“ a „průmyslovky“. Mimo to školu výrazně poškodil snížený okruh uchazečů, kteří dávali přednost školám stejného typu v nově se rozvíjejících městech, jako byl Třinec a Havířov. Jen s obtížemi byly ve školním roce 1970/1971 otevřeny tři třídy I. ročníku, dvě humanitní, z toho jedna stoprocentně dívčí. Ani předepsané kvóty pro přijetí chlapců se neplnily. Navíc 5 uchazečů podle nových směrnic, kteří podmínky pro přijetí ke studiu splnili, nebylo přijato pro „nevyhovující podmínky“. A tak studijní výsledky značné části studentů zůstávaly průměrné až podprůměrné. Ve stejném roce studium ukončilo 45 studentů posledního ročníku SVVŠ. Ani v následujícím období nebyla situace příznivější, s obtížemi se podařilo přijmout 82 uchazečů do tří prvních ročníků (přírodovědného, přírodovědného s rozšířenou výukou jazyků a humanitního). V následujícím období počet tříd postupně klesal až na rekordních 8 ve školním roce 1976/1977. Rovněž dosavadní patronátní podnik Třinecké železárny přestal mít o naši školu zájem. Od školního roku 1972/1973 se této funkce ujal podnik Důl Prezident Gottwald (později Důl František) v Horní Suché.

Školství se obecně v té době potýkalo s nedostatkem financí jak v oblasti mzdové, tak v oblasti materiálního a provozního zabezpečení. Došlo to tak daleko, že byla propuštěna administrativní pracovnice a její práci zajišťovala jedna sekretářka pro „české“ i „polské“ gymnázium najednou. Problémem bylo sehnat topiče či uklízečky, kterým jinde za stejnou práci nabízeli vyšší plat. Bylo přerušeno postupné vybavování školy novým nábytkem a jen slabou náplastí se stala tehdejší iniciativa SRPŠ, kterému se podařilo získat peníze na dovybavení fyzikální posluchárny. Plánovaná generální oprava střechy byla z finančních důvodů odsunuta, a i když se finance přes obtíže podařilo zajistit, nenašel se podnik, který by tuto práci provedl. Problém ve školním roce 1970/1971 spočíval i v zajištění dostatečného množství otopu, pomohla tehdy matka příroda – teplý podzim. Od prosince 1972 probíhala za plného provozu školy oprava elektroinstalace. V této souvislosti byly na každém patře zavedeny elektrické ohřívače vody a nově byly vybaveny šatny u tělocvičny.

Dlouhodobým problémem bylo stísněné soužití dvou škol v jedné budově (gymnázia a ZDŠ). Plánovaná výstavba nové základní školy na sídlišti Ostravská se zpožďovala a počet žáků ZDŠ v budově gymnázia narůstal. Obě instituce se musely dělit o jednu nevelkou tělocvičnu a o kabinety fyziky a chemie. Z dosavadní kreslírny (nynější auly) se stala shromažďovací místnost společná pro obě školy.

Tou radostnější stránkou v životě školy byly historicky první jubilejní oslavy u příležitosti 50 let její existence, které proběhly ve dnech 24. až 26. září 1971. V bývalé kreslírně školy byla uspořádána tematická výstava o životě školy. U příležitosti oslav byl vydán almanach s dodatkem, na jehož přípravě měl kromě jiných největší zásluhu profesor František Stachovec, který se na školu po dlouhé době vrátil jako externista. Součástí oslav byla slavnostní dvouapůlhodinová akademie v Těšínském divadle, dílo profesorek Milady Matuszkové a Anny Žižkové. Tu komentoval a uváděl tehdejší režisér Československé televize Jiří Prokel, absolvent školy z roku 1951. Vystoupilo zde přes 70 účinkujících. Následující den pak byla škola otevřena široké veřejnosti, navštívili ji bývalí studenti a profesoři. Pak se konaly srazy absolventů na různých místech ve městě a sešlo se jich dohromady na 1 200, někteří neváhali přijet i z tehdejší kapitalistické ciziny.

V první polovině 70. let nastaly změny ve vedení školy. Dosavadní ředitel profesor Jiří Karas byl povolán na jednoroční stáž do Karviné jako lektor pro filozofii a jeho zastupováním byla na jeden rok pověřena dosavadní profesorka na škole PaedDr. Hana Bijoková. Od roku 1974 již byla do funkce ředitelky jmenována nastálo. Ve školním roce 1973/1974 byli na školu přijati profesor Evžen Báče a doc. RNDr. Radim Prokop, CSc., kteří byli z politických důvodů propuštěni z Pedagogické fakulty v Ostravě.

Novou ředitelku čekal nelehký úkol. Od června téhož roku probíhala na škole generální oprava kotelny, rozvodů ústředního topení, plynofikace a vodoinstalace, která se protáhla až do prosince. Pracovní podmínky v podzimních dnech byly nesnesitelné, poněvadž tělocvična i školní kuchyně byly až do poloviny října mimo provoz. Značně vyčerpávající bylo jednání s tehdejším Okresním stavebním podnikem v Karviné o urychlení prací, ale ta nikam nevedla. Často se tak stávalo, že výuka ve třídách probíhala v přítomnosti zedníka či instalatéra. Navíc se v době oprav ztratila řada učebních pomůcek a menší dokončovací práce probíhaly ještě v roce následujícím. Byla rovněž zahájena nejnutnější oprava střechy, ale ta se protáhla až do roku 1977.

V roce 1975 se zdálo, že se blýská na lepší časy. Začalo se totiž pracovat v normálním prostředí, bez zedníků a instalatérů. Navíc v jednotlivých patrech došlo k odstranění drátěných klecových šaten, které byly umístěny do přízemí. Ve dvou patrech budovy byla v učebnách položena nová podlahová krytina.

Zbývala ještě rekonstrukce hřiště, která proběhla ve školním roce 1976/1977. V dalším roce byla opravena kanalizace a došlo k jejímu napojení na kanalizaci městskou. Od prázdnin 1978 do prosince téhož roku probíhala zdlouhavá úprava bytu pro školníka, opět spojena s problémy v rychlosti pracovní činnosti Okresního stavebního podniku v Karviné. Na generální opravu střechy, oken a obnovu fasády, které pamatovaly první republiku, si škola musela ještě počkat.

Velkou úlevou pro provoz gymnázia bylo definitivní přemístění ZDŠ do novostavby na Ostravské ulici od 1. září 1976. Tím se uvolnily prostory, kde mohly vzniknout odborné učebny a laboratoře pro chemii a fyziku, brannou výchovu, dvě jazykové učebny, učebna společenských věd a pracovna pro biologii. Na nový nábytek však peníze nebyly, takže se gymnázium muselo spokojit s již použitým ze Střední zdravotnické školy v Karviné, jejíž provoz v té době nezajišťoval Krajský národní výbor, ale tehdejší Okresní ústav národního zdraví. V následujícím školním roce se pak podařilo zakoupit některé přístroje do fyziky a mikroskopy do biologie a bývalá kreslírna školy (nynější aula) byla upravena na síň tradic.

V souvislosti s přesunem ZDŠ do nového objektu na Ostravské ulici se však na gymnáziu přestalo vařit. Na rekonstrukci kuchyně finance nebyly, takže sloužila pouze jako výdejna jídel, která se nejprve dovážela na traktoru ze SOU zemědělského a od listopadu 1978 specializovaným autem ze ZDŠ na Ostravské. Nově se na škole začalo vařit až od března 1982.

V oblasti vzdělávání byl na gymnáziu od školního roku 1972/1973 zaveden předmět pro studenty 4. ročníků: Řízení motorových vozidel. Výuka teorie probíhala na škole, praxi zajišťovala Autoškola Svazarm v Karviné, konkrétně její pobočka v Českém Těšíně.

Také 70. léta se v oblasti vzdělávání nesla v duchu experimentů z let padesátých a šedesátých. Pro změnu šlo o plán modernizace obsahu i metod práce školy a funkčního a obsahového sblížení tří proudů středního školství: všeobecně vzdělávacího, ekonomického a technického. Ten byl schválen ÚV KSČ v červenci 1973 pod názvem Další rozvoj československé výchovně vzdělávací soustavy. Reforma byla realizována od 1. 9. 1976 a stala se součástí školského zákona z roku 1978. Povinná školní docházka byla prodloužena na 10 let, ve skutečnosti se však základní vzdělání zkrátilo na let osm.

Samozřejmě se tento experiment dotkl i naší školy. Na jedné straně došlo k zastavení poklesu počtu žáků, od školního roku 1976/1977 přišli na gymnázium žáci už z 8. tříd ZDŠ a počet tříd se zvýšil na devět, ale během dalších let počet studentů narůstal až na rekordních 16 tříd ve školním roce 1981/1982, takže původně budované odborné učebny se z kapacitních důvodů měnily znovu na klasické. Později se počet ročníků ustálil na 13.

Od školního roku 1978/1979 byl podle této nové vzdělávací koncepce zaveden nový předmět ZTE (Základy techniky a ekonomiky) a od následujícího pak ZVOP (Základy výroby a odborné přípravy). Právě zavedení nových odborných předmětů mělo umožnit maturantům lépe se uplatnit v praxi, pokud dále nechtěli pokračovat ve studiu na vysokých školách. Bylo tedy nutné zajistit pro studenty 14denní odbornou praxi pro studenty 2. ročníků. Této role se od školního roku 1979/1980 ujaly Třinecké železárny. Nakonec se však stejně ukázalo, že nová koncepce odborné výuky na gymnáziích je lichá. Gymnazisté nemohli dosáhnout takových praktických znalostí a dovedností jako studenti odborných škol. Výuka úzce specializovaných odborných předmětů s naprosto nedostačující praxí a s externími vyučujícími, mnohdy bez vzdělání v oborech pedagogiky a psychologie, zrušení předmětů estetických – hudební a výtvarné výchovy – a osvědčeného dělení gymnázia na větev přírodovědnou a humanitní nebyla příliš šťastným experimentem.

Škola však přes všechny tyto experimenty ve vzdělávání a komplikace provozně technického charakteru dále žila svým životem. Fungovalo zde mj. několik zájmových kroužků, např. fotografický, zdravotnický, pěvecký, recitační, společenskovědní, sportovní, střelecký, turistický a kroužky jazykové. Úspěšně se prezentoval pěvecký sbor a školní orchestr pod vedením dr. Aloise Suchanka. Ve školním roce 1977/1978 byla nacvičena hra se zpěvy a tanci Fidlovačka v režii profesora Jana Havláska. Pokračovaly rovněž tradiční akce, jako byl kurs tance a společenské výchovy, školní ples, každoroční akademie a vystoupení žáků při různých kulturních a společenských příležitostech.

Ve školním roce 1978/1979 se poprvé na škole organizovala soutěž ve středoškolské odborné činnosti, kterou každoročně organizovali profesoři doc. RNDr. Radim Prokop, CSc., a RNDr. Miroslav Turjap. Škola se tak nadále snažila posilovat svou prestiž nejen ve městě a okrese, ale i v samotném kraji. Několik studentů se prosadilo na soutěžích republikových i celostátních, např. Jaroslav Ochodek v celostátní soutěži Natura semper viva, Lubomír Balanda v matematické a chemické olympiádě, Petr Samek v soutěži Geografie 77 a Ivan Zálešák, který získal cenu Českého svazu novinářů za recitaci v rámci celostátní literární soutěže Strážnice Marie Kudeříkové. Vedle tradičních lyžařských kursů se začal od školní roku 1978/1979 organizovat branný kurs. Někteří studenti se v oblasti sportu dostali do československé reprezentace, např. v badmintonu Stanislav Krauz a Radoslav Goldmann nebo v lyžování Marcela Kolátková a Brigita Brudná. Normalizační doba nepřinesla střednímu všeobecnému vzdělávání mnoho pozitivního, ba naopak, ale našli se i lidé, kteří věřili, že jednou k pozitivní změně bude muset dojít. Byly to však nadlouho plané naděje.

(Pokračování příště)

Pedagogický sbor v roce 1978. Nahoře zleva - K. Přikryl, J. Petrovský, R. Prokop, Z. Bijok, J. Mališ,
B. Peter, C. Filip, A. Suchanek; dole - Z. Parchanská, H. Žvaková, H. Václavíková, A. Navrátilová, H. Bijoková,
L. Urban, A. Žižková, K. Zahradníková

 

Zdroje:

1) Jubilejní sborník. Sdružení rodičů a přátel školy při gymnasiu s výborem pro oslavy gymnasia v Českém Těšíně, Český Těšín 1971

2) Almanach k 70. výročí založení gymnázia v Českém Těšíně 1921–1991, Těšínská tiskárna, s. p. 1991

3) Kronika školy 1967–1994

4) Fotoarchiv školy

Mgr. Václav Labaj

Aktualní informace o COVID-19 ve školství
Slavíme 100 let
Moravskoslezský kraj

Gymnázium Josefa Božka, Český Těšín je příspěvkovou organizací
zřizovanou Moravskoslezským krajem

Příspěvková organizace Moravskoslezského kraje

Gymnázium Josefa Božka, Český Těšín, p.o.

Frýdecká 689/30
737 01 Český Těšín

IČ: 62331639
IZO: 000601578