STOLETÍ ČESKÉHO GYMNÁZIA V ČESKÉM TĚŠÍNĚ

Století českého gymnázia v Českém Těšíně

Část čtvrtá: PODIVNÉ EXPERIMENTY PADESÁTÝCH LET

Smutným přelomem v historii Československa se stal komunistický převrat v únoru 1948, který zásadním způsobem změnil život v naší dosud demokratické společnosti a dotkl se všech oblastí jejího života, včetně školství. Od 1. září 1948 vešel v platnost Zákon č. 95/1948 Sb. o základní úpravě jednotného školství, který zásadně změnil jeho strukturu i způsob řízení. Čím dál tím intenzivněji byla výuka podřizována komunistickým ideám budování „světlých zítřků“, což se výrazně odrazilo nejen v obsahu vzdělávání, ale i ve struktuře jednotlivých předmětů a jejich preferencí. I naše škola musela těmito změnami projít. Nesla nové jméno: Gymnasium a byla stejně jako ostatní zařazena mezi školy třetího stupně.

Vedle teoretické a praktické výuky, které zde probíhaly, však přibývaly povinné „budovatelské“ úkoly, kdy studenti nejen upravovali okolí školy a školní hřiště, ale pomáhali v rámci jarních úklidů ve městě nebo zemědělcům na statcích při sklizni sena, brambor, cukrovky a chmele, při výsadbě lesa atd. Toto časté narušování vyučování ze strany různých organizací a podniků a se souhlasem nadřízených orgánů ještě ztěžoval nedostatek předepsaných učebnic a jiných učebních pomůcek.

Na druhé straně kladnou stránkou v životě našeho gymnázia byla zainteresovanost studentů v nejrůznějších zájmových činnostech. Z této široké škály bych připomněl činnost souboru Rekros, který v období školních let 1950/1951 až 1951/1952 opakovaně vítězil v krajských kolech recitační soutěže. Jednotlivé třídy soutěžily o nejlepší prospěch, pořádaly se výstavky nejlepších studentských prací, byly organizovány čtenářské kroužky, kursy tance a společenské výchovy. Bohatá a rozmanitá byla rovněž sportovní a tělovýchovná činnost studentů, např. v Sokolském závodu branné zdatnosti, v gymnastických soutěžích a lehkoatletických vícebojích, na turnajích v odbíjené, košíkové nebo ve stolním tenise. Tato neprobíhala jen na teritoriu města, okresu či kraje, ale i v soutěžích mezikrajových. Od školního roku 1949/1950 byly pravidelně organizovány výcvikové lyžařské zájezdy. S účinností od druhého pololetí školního roku 1948/1949 zřídilo ministerstvo školství, věd a umění výnosem ze dne 21. března 1949 z dosavadních polských poboček jednoho gymnázia samostatné gymnázium s polským vyučovacím jazykem, a to s platností od 20. dubna téhož roku. Od té doby fungovala v objektu na Frýdecké ulici dvě gymnázia, a to až do roku 1953, kdy bylo „polské gymnázium“ přestěhováno do objektu na ulici Havlíčkově. Aby toho nebylo

málo, byly v gymnaziální budově na Frýdecké ulici propůjčeny národní škole 4 místnosti pro učebny a 1 místnost pro ředitelnu. Pět místností pak získala škola důstojnického dorostu, která zde provozovala výuku dvakrát týdně, a ve školním roce 1951/1952 byla jedna místnost dána k dispozici vyšší zdravotnické škole, přičemž správa budovy i hospodaření stála na bedrech ředitelství českého gymnázia. V období 1952/1953 až 1959/60 probíhala na škole také večerní forma studia pro pracující. Dočasně zde působila i odbočka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pro dálkové studium. Ke změnám došlo i v organizacích a spolcích s naší školou souvisejících. Zanikl Spolek pro podporování nemajetných studujících, který splynul i s majetkem s rodičovským sdružením. Dne 18. května 1950 byla ve škole založena základní organizace KSČ a ustavena pobočka SČSP (Svazu československo-sovětského přátelství). Již od 22. září 1949 zde fungoval Československý svaz mládeže.

A právě v tomto období do života nejen naší školy výrazně zasáhla další náhlá a radikální změna v systému vzdělávání. Na základě zákona 31/1953 Sb. o školské soustavě a vzdělávání učitelů byly zřízeny jedenáctileté střední školy (JSŠ). Současně byla vládním nařízením 32/1953 Sb. zrušena osmiletá gymnázia jako buržoazní přežitek. Vše se odehrálo takřka ze dne na den. Základní vzdělání bylo zkráceno na osmileté a poslední tři roky jedenáctileté střední školy se staly výběrovými. Tento nový typ střední školy kladl důraz hlavně na vzdělávání v exaktních vědách, jakými jsou matematika, fyzika a chemie. Naopak vzdělávání v cizích jazycích, s výjimkou ruštiny, zůstalo sice povinné, ale nebylo preferováno, oslabena byla i výuka biologie. Vyučovalo se tedy českému jazyku a literatuře, ruskému jazyku a literatuře, druhému cizímu jazyku, dějepisu, zeměpisu, psychologii, logice, matematice, fyzice, chemii, astronomii, biologii, tělesné výchově, rýsování (technickému kreslení), předvojenské výchově (civilní obraně) a praktické výuce. V souvislosti s tímto novým školským zákonem vydalo ministerstvo školství a osvěty dne 3. května 1953 výnos o ukončení studia žáků 3. tříd gymnázií ve školním roce 1952/53. Vyučování tehdy skončilo 13. června 1953 a žáci 3. třídy v období od 6. července do 15. srpna 1953, tedy v době letních prázdnin, absolvovali šestitýdenní kurs ve dvou odvětvích – technickém a humanitním. Vyučovalo se ve 26 hodinách a v 6 hodinách se konala praktická cvičení. Písemné maturitní zkoušky se konaly 10. srpna 1953, a to pouze z českého jazyka, a v období od 24. do 27. srpna 1953 pak proběhy zkoušky ústní. Pro samotné žáky a učitele to byl velmi náročný školní rok.

Jedenáctiletá střední škola v Českém Těšíně zahrnovala od nového školního roku 1953/1954 třídy 1. až 5. ročníku, třídy 6. až 8. ročníku a výběrové třídy 9. až 11. ročníku. Ti žáci, kteří do výběrových tříd nenastoupili, absolvovali jednoroční učební kurs a poté nastupovali do praxe, učebních oborů nebo průmyslových škol. Vyučovalo se podle přechodného vyučovacího plánu a přechodných učebních osnov. Na škole tehdy bylo 20 tříd denního a 1 třída večerního studia. Všechny byly umístěny v jedné školní budově. Dohromady školu navštěvovalo 669 žáků. Naštěstí v té době zde již nepůsobil žádný cizí subjekt. Dalším negativem v životě školy byla značná fluktuace v profesorském sboru. Vystřídala se tu řada učitelů, z nichž někteří zde působili pouze několik měsíců, a to z nejrůznějších důvodů. Smutným se v tomto ohledu stal rok 1958, kdy na škole podle pokynu nadřízených orgánů probíhaly v období května a června politické prověrky učitelů. Na základě jejich výsledků museli dne 30. června 1958 ze školy odejít profesoři: Česlav Valošek, František Stachovec a Miloslav Pastrňák. Poslední dva jmenovaní se později vrátili: František Stachovec v roce 1970 a Miloslav Pastrňák až v roce 1991.

V souvislosti s tehdejším důrazem na užší sepětí teoretické výuky s výrobou byla ve škole vyučována Praktika ze strojírenství, elektrotechniky a zemědělství (polytechnická výchova). Její výuka probíhala jednak na školním pozemku, jednak v domě pionýrů a v nouzové dílně na sousední zdravotnické škole. Z toho důvodu se učitelé, studenti a členové SRPŠ rozhodli svépomocí, v tzv. Akci Z, vybudovat u stávající tělocvičny dílnu pro polytechnické vyučování. Velkou část stavebního materiálu dodal tehdejší patronátní podnik školy – Třinecké železárny VŘSR. Koncem školního roku 1957/58 byla stavba dílny zahájena a 1. září 1959 předána do užívání. Pomalu končila smutná leta padesátá, nastalo další desetiletí, s roky naděje, ale i zklamání, a s ním spojené další výrazné změny v životě naší školy.

(Pokračování příště)

 

Mgr. Václav Labaj

 

Zdroje:

1) Jubilejní sborník. Sdružení rodičů a přátel školy při gymnasiu s výborem pro oslavy gymnasia v Českém Těšíně, Český Těšín 1971

2) Kronika školy 1953–1967

3) Fotoarchiv školy

Fotogalerie

Pedagogický sbor v roce 1948 Abiturienti 3. ročníku prázdninového kurzu v roce 1953 Školní spartakiáda v roce 1954 3) Lyžařský kurs maturitního ročníku 1954 na Velkém Polomu STOLETÍ ČESKÉHO GYMNÁZIA V ČESKÉM TĚŠÍNĚ STOLETÍ ČESKÉHO GYMNÁZIA V ČESKÉM TĚŠÍNĚ Studenti maturitního ročníku 1956 na lesní brigádě Studenti školy na chmelové brigádě v roce 1957 Studenti večerní formy studia v roce 1958 Školní dílna, stavba v akci Z, rok 1959

Zpět na aktuality