Není tomu tak dávno, co naše škola úspěšně zakončila spolupráci se školami v turecké Ispartě a francouzském Lavardacu v rámci projektu Comenius. Myslím si, že nejen pro studenty byl tento projekt velkým přínosem. Naše škola se tedy rozhodla zapojit do projektu dalšího. Tentokráte se našimi partnery staly tři země – Polsko, Bulharsko a Turecko.
První setkání se uskutečnilo v Tureckém Egirdiru. Za naše gymnázium vycestovali za tureckými přáteli dva profesoři a dvě studentky. V neděli 30. října jsme nasedali do letadla v pražské Ruzyni a vydali se do tureckého hlavního města Istanbulu. Odtud to byla ještě hodina letu do Antalye, kde nás již čekala výprava z partnerské školy. Do Egirdiru, malebného městečka na pobřeží jezera, jsme přijeli po půlnoci. U hotelu nás již čekaly rodiny, ve kterých jsme v průběhu našeho pobytu bydleli. Dostalo se nám vřelého přijetí a pohoštění.
Pondělní dopoledne se neslo v duchu vyjednávání a řešení organizačních záležitostí. Po obědě na místní hotelové škole následovala návštěva orgánů místní správy. Starosta města projevil zájem o celý projekt, stejně jako místní novináři. Článek o naší návštěvě vyšel s mnoha obrázky na předních stranách tisku hned další den. Egirdir je znám jednou z nejstarších mešit v Turecku, kterou jsme také navštívili. Večerní program byl v režii jednotlivých rodin.
V úterý jsme si přivstali a vydali se na celodenní výlet směrem na jih. První zastávkou byl národní park Kursunlu Selalesi. Očarovala nás unikátní malebná příroda. Obdivovali jsme krásy vodopádů a jezírek. Asi půlhodina cesty nás dělila od fenomenální antické památky Aspendos. Jedná se o nejzachovalejší koloseum z dob Marca Aurelia společně s městskou zástavbou z dob ještě dřívějších. Byl to naprosto jedinečný zážitek. Příští zastávkou se stalo antické přímořské město Sidé. Po pozdním obědě v Alanyi jsme se vydali na pevnost tyčící se nad městem. Sledovat západ slunce z této vyhlídky bylo úžasné. Cestou domů jsme se ještě zastavili v Antalyi na tradiční tureckou kávu a krátký čas byl věnován i nákupům.
Středa byla pro naplnění projektu zvláště důležitá. Po krátké zastávce ve škole jsme zamířili do nedalekého města Isparty, kde jsme zavítali do několika druhů škol. První zastávkou se stala umělecká střední škola. Navštívili jsme výuku zpěvu, tradiční turecké hudby i orchestru. Žasli jsme nad talentem malířů místní školy. Jako druhá v pořadí byla soukromá střední škola, kde jsme zůstali také na oběd. Podávaly se tradiční turecké pokrmy. Krátce po obědě nás uvítali ve škole pro mentálně postižené děti. Potěšil nás fakt, že tato škola spolupracuje se školou podobného druhu v Karviné a žáci této školy již Českou republiku navštívili. Večerní raut byl zorganizován ve velkolepém stylu a měli jsme možnost ochutnat tradiční tureckou kuchyni od předkrmů po zákusky. Byla to krásná tečka za naším pobytem.
Turecko nás okouzlilo ve všech směrech. Vstřícnost místních nezná mezí, jejich pohostinnost byla neuvěřitelná. Evropa by měla odhodit předsudky vůči této zemi a v mnoha směrech se poučit. I když nás dělí jistá náboženská bariéra a pohled na svou minulost máme zcela jiný, Turecko je zemí, která by nám měla být inspirací. Nemůžu se dočkat, až se s novými přáteli znovu setkám!
Petra Adamková, 8.OkA
