Minulý týden (9.-12.5.2011) jsem se spolu s dalšími 42 spolužáky
z našeho Gymnázia zúčastnil třídenního poznávacího zájezdu do
Německa. Odjížděli jsme v pondělí v pozdních večerních hodinách
s touhou poznat nové kamarády a nová místa. Po velmi dlouhé cestě,
(nezvyklý spaní v autobuse jsem byl zaskočen tím, jak dlouho je člověk
denně schopen spát), jsme ráno dorazili do Berlína.
Berlín má několik zvláštností, s kterými bych Vás chtěl seznámit.
Souvisejí s jeho pohnutou minulostí v minulém století, kdy byl v letech
1949 až 1989 rozštěpen a od roku 1961 také oddělen Berlínskou zdí
bránící emigraci na západ. Proto jsou zde dvě centra, dvě letiště, dvě
zoologické zahrady atd. Další zvláštností je, že zde nenajdeme takřka
žádné staré památky. Město bylo totiž za druhé světové války
vybombardováno, většina dnes stojících památek byla obnovována až
v minulém století. Dodnes je zde mnoho jeřábů a budov v lešení.
Po příjezdu jsme začali prohlídku v západní části města. Navštívili jsme zničený a vyhořelý kostel Gedächtniskirche a vedle něj nově postavený chrám. V blízkém obchodním domě jsme pak obdivovali podivné vodní hodiny a také jsme si prohlédli posprejovaný kus Berlínské zdi. Poté jsme se přemístili k sídlu spolkového parlamentu Reichstag a vyfotili jsme se před Braniborskou bránou na ulici Unter den Linden, což byl slavný bulvár někdejšího východního Berlína. Zvláštní pocit ve mně vyvolal nedaleký velký památník padlých za 2. světové války sestávající z několika tisíc různě velkých betonových bloků. Potsdamer Platz je nové centrum Berlína na bývalém území nikoho, místo pro moderní výškové budovy, obchody a restaurace. Odtud jsme se vypravili do východní části města, která se vyznačuje méně promyšlenou architekturou sovětských stavitelů. Nicméně i tady se zachovalo několik pěkných památek. Nejprve jsme si zvenčí prohlédli Francouzský a Německý dóm na jednom náměstí, jehož jméno jsem sice zapomněl, ale prý je nejkrásnější v Berlíně. Poté jsme kolem budovy státní opery a Humboldtovy univerzity, kde působil mj. třeba Albert Einstein, došli na tzv. Muzejní ostrov, kde nás čekal zlatý bod programu, Pergamonmuseum. Tato monumentální stavba v sobě ukrývá mnoho starověkých památek, mimo jiné Ištařinu bránu nebo Pergamonský oltář, inu, srdce historika zajásalo. Další zastávkou byl impozantní Berlínský dóm. Odvážní členové výpravy pak zdolali více než 280 schodů, aby se mohli kochat Berlínem z kupole. Naši vyčerpávající prohlídku Berlína jsme zakončili na Alexanderplatz u paty 365 metrů vysoké televizní věže přezdívané „Telespargel“ s otočnou restaurací.
Druhého dne jsme se časně zrána vypravili do Lipska do automobilky BMW, kde jsme absolvovali skoro tříhodinovou exkurzi karosárny, lakovny a montážní haly. Obdivoval jsem dokonalou práci robotů, ale myslím si, že většinu nejvíce zaujalo BMW Kabriolet, ve kterém si zájemci mohli posedět. Tato prohlídka byla velmi zajímavá a obohacující. Odpoledne jsme přijeli do Perly na Labi, Drážďan. Při příjezdu nás zaujala mešita – totiž bývalá továrna na tabák postavena přesně jako orientální mešita. Drážďany mají oproti Berlínu výhodu pro turistu v tom, že jsou všechny památky tak nějak „po kupě“. Nejprve jsme si prohlédli proslulý Zwinger, poté Semperovu operu a zámek. Absolvovali jsme krátkou prohlídku galerie Grünes Gewölbe, katolické katedrály Hofkirche s impozantním obrazem Nanebevzetí nad oltářem, teras u Labe a nakonec symbolu města, protestantského kostela Frauenkirche. Tento kostel byl za války takřka srovnán se zemí, ale od 80. let byl s velkým úsilím znovu budován. Obdivoval jsem umění současných stavitelů, kostel je vskutku moc pěkný a jediné, co prozrazuje jeho mladost, jsou pískovcové bloky, které ještě nestačily zčernat. Na náměstí byl právě trh, což byla pěkná příležitost pro nákup drobných suvenýrů na památku.
Třetí den bývá krizový, proto jsme jej záměrně měli odpočinkový. Ráno jsme zamířili opět k Berlínu do bývalé opravny vzducholodí, která byla přestavěna na Tropický ostrov. Tato obrovská hala se stálou vnitřní teplotou 25 stupňů nám poskytla program na celý den – bazény, tobogány, sauny, restaurace, tropické rostliny, palmy, no prostě nám těch 9 hodin velmi rychle uteklo v různorodých činnostech a náš zájezd se chýlil ke konci. Symbolické bylo, že během celého zájezdu bylo krásné počasí, ale sotva jsme nastoupili do autobusu, spustila se průtrž mračen. Zpátky do Těšína jsme dorazili v pátek před čtvrtou hodinou ranní a rychle jsme se rozešli do opuštěných postýlek.
Zájezd je pryč, ale zážitky a vzpomínky zůstanou. Mně osobně se zájezd velmi líbil. Cesta klimatizovaným autobusem byla velmi příjemná, ubytování sice jednoduché, ale čisté a pěkné. Zájemci jej v rámci možností využili k mluvení, ostatní k poznávání přátel i zajímavých míst. Velmi se mi líbil program zájezdu a chtěl bych proto jménem všech účastníků poděkovat našim ochotným profesorům za přípravu a milý doprovod a doufám, že tento zájezd nebyl můj poslední.
Michal Kaczmarczyk, SxA
